Publikace
Přirozená pastva velkých býložravců: Metodika přírodě blízkého a dlouhodobě udržitelného managementu nelesních a lesních stanovišť
Velká část evropské biodiverzity je závislá na existenci polootevřených a otevřených stanovišť. Velcí býložravci, takzvaná megaherbivoři, jako zubr, divoký kůň a pratur byli lidmi z krajiny střední Evropy odstraněni, zatímco industrializace zemědělství a lesnictví zničily tradiční hospodaření v krajině. Výsledkem je degradace (polo)otevřených nelesních i lesních biotopů, které byly tisíciletí udržovány zvířaty a lidskou činností. Přirozená pastva velkých býložravců je nástrojem, jak tyto negativní trendy zastavit a znovu obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlých územích.
Mám zájem o publikaci
Plán péče o Národní přírodní památku Mladá na období 2022–2031
Plán péče o Národní přírodní památku mladá přináší přehled cílových biotopů, které jsou předmětem ochrany na území bývalého vojenského prostoru Milovice, popisuje trendy ve vývoji sledovaných druhů rostlin a živočichů a typy managementů používaných při péči o tuto přírodně cennou oblast. Dokument je důležitým nástrojem upravujícím způsob péče o významnou lokalitu, která je nejrozsáhlejším souvislým nížinným rovinatým komplexem přírodě blízkých otevřených biotopů a suchých lesů na českém území do roku 2031.
Mám zájem o publikaci
Management krajiny bývalého Vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá 2015-2021
Od roku 2015 funguje v bývalém vojenském prostoru Milovice přirozená pasva velkých kopytníků. Za tu dobu došlo na stovkách hektarů k plošné proměně původně degradované plochy na druhově bohatou pastvinu, která vytváří pestrý biotop pro desítky druhů různých organismů. Zároveň se přirozeně, nebo díky spolupráci s vědci, vrátily do lokality druhy, které tam před lety vyhynuly. Pozitivní změny za prvních sedm let pastvy velkých býložravců shrnuje stručný materiál. Ukazuje, jaké výsledky přinesl tento typ managementu do roku 2021.
Mám zájem o publikaci
Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny
Divocí koně a pratuři patřili po tisíce let k nejvýraznějším živočišným druhům v evropské i české přírodě. Jejich stáda se podílela na formování krajiny, pohled na divoké koně a pratury inspiroval pravěké umělce k vytvoření fantastických jeskynních maleb. Pro první zemědělce byly oba druhy zdrojem dvou důležitých plemen domácích zvířat – domácích koní a domácího skotu. Moderní věda, především díky genetice, přinesla v poznání obou druhů řadu zásadních a často převratných zjištění. Shrnuje je studie, na jejímž vzniku se podíleli odborníci z akademického a univerzitního prostředí.
Návrat Zubrů do České republiky
Zubr evropský se stal symbolem ochrany přírody v celé Evropě. Druh, který byl kvůli pronásledování člověkem ve volné přírodě zcela vyhuben a přežil jen díky chovu v zajetí, se v minulých desetiletích v řadě zemí Evropy vrátil do míst, odkud ho lidé vytlačili. Stáda zubrů tak můžeme potkat u našich severních, východních i západních sousedů. Česká republika má pro návrat zubrů velmi vhodné podmínky. Některé z perspektivních lokalit i nejnovější poznatky o zubrech shrnuje studie, která přináší i argumenty, proč by se měli zubři do české krajiny vrátit.
Zhodnocení managementu přirozenou pastvou velkých kopytníků v Milovicích 2015-2019
Rezervace velkých kopytníků funguje v bývalém vojenském prostoru Milovice od roku 2015. Za tu dobu zázračně proměnila stovky hektarů zanedbaných ploch zarostlých agresivními druhy trav a znečištěných černými skládkami v rozkvetlou zahradu. Divocí koně, zubři a pratuři ukázali, že na rozsáhlých územích rozloze desítek a stovek hektarů nemá přirozená pastva velkých kopytníků srovnatelnou konkurenci. Pozitivní změny po prvních pěti letech pastvy velkých býložravců shrnuje stručný materiál. Ukazuje, jaké výsledky přinesl tento typ managementu do roku 2019.
Obnova stepních biotopů na Mašovické střelnici a Havranickém vřesovišti v Národním parku Podyjí
Vojenské prostory jsou svým významem srovnatelné s nejcennějšími českými chráněnými územími. Především díky výskytu dnes již vzácných nelesních stanovišť, jako jsou suché trávníky, vřesoviště, mokřady nebo dokonce písečné duny. Tyto biotopy se zde dochovaly jednak díky absenci urbanizace a průmyslového zemědělství, jednak díky samotné činnosti armády. Mašovická střelnice a Havranické vřesoviště přitom vynikají svým umístěním na území Národního parku Podyjí, respektive v jeho ochranném pásmu Obě lokality ‒ vzdálené jen pár kilometrů ‒ jsou vzácnými pozůstatky stepí a vřesovišť na našem území s nebývale pestrou biodiverzitou rostlin, hmyzu i obratlovců.
Přírodní rezervace Milovice
Přírodní rezervace Milovice, která se nachází v bývalém vojenském prostoru mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stala prvním místem na světě, kde mohou návštěvníci vidět tři klíčové druhy velkých kopytníků: zubry, divoké koně a zpětně šlechtěné pratury. Tato impozantní zvířata však nejsou jedinými zajímavými druhy, které stojí za to v rezervaci vidět. Velcí kopytníci tu pomáhají chránit a vracet do dalších míst také méně nápadné, ale neméně cenné druhy rostlin, jako je hořec křížatý nebo modrásek hořcový Rebelův.
