Česká krajina

Vůbec první dvojčata zubrů v historii České republiky se v loňském roce narodila v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, nedaleko Benátek nad Jizerou. O vzácném přírůstku dnes informovali ochranáři v rámci zveřejnění výsledků sčítání českých zubrů za rok 2018.

„Zubřím samicím se obvykle rodí jedno mládě jednou za rok až za dva tři roky. Dvojčata mívají jen zcela výjimečně. Ze záznamů plemenné knihy vyplývá, že je to vůbec poprvé, kdy se v …

Po mnoha staletích se dnes v podvečer na jižní Moravě narodilo první hříbě divokých koní. Stádo, které se nachází na vřesovištích nedaleko obce Havraníky, se tak rozrostlo o první mládě. „Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Z transportu vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.

Ostatní klisny ve skupině …

Únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, oslabená imunita. To jsou jedny z reálných dopadů pravidelné změny času na člověka. Energetické úspory, kvůli kterým bylo střídání takzvaného zimního a letního času zavedeno a desítky let zdůvodňováno, přitom nepřináší.

Evropská unie se v roce 2018, na základě průzkumu mezi evropskou veřejností, rozhodla střídání času zrušit. Poslanci Evropského parlamentu však v minulých dnech dlouho očekávanou změnu odsunuli až na rok 2021.

Přechod na letní čas, ke kterému dojde ze …

Do fialova se v minulých dnech zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly.

„Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, …

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.

Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, sakury… Podobně, jako volnou krajinu, …