Zubři, koně, pratuři. Experti sbírali zkušenosti v Nizozemí

Využívání velkých kopytníků pro levnou údržbu kvetoucích luk a pastvin patří ve vyspělých zemích mezi široce rozšířené metody údržby krajiny. V Nizozemí, které patří mezi průkopníky, mají již třicetiletou zkušenost. Právě tam se vydali experti z Akademie věd, kteří spolupracují se společností Česká krajina na přípravě obdobných projektů v České republice.
Mimo jiné měli unikátní možnost porovnat v národním parku Zuid-Kennaamerland v lokalitě Kraansvlak výsledky, jakých dosahují při údržbě krajiny zubři a domácí skot. „Obrovský rozdíl byl jasně viditelný jak ve vlivu na vegetaci, tak v kondici a pohodě zvířat. Po letošní mimořádně dlouhé zimě byli zubři i bez lidské péče ve výborné kondici, zatímco konvenční domácí skot byl i přes pravidelné přikrmování ve značně zuboženém stavu,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.
„Na pozemcích, kde se již dvacet až třicet let k péči o krajinu používají divocí velcí kopytníci, najdeme pestrou mozaiku porostů. Právě ta je pro mnohé druhy rostlin a živočichů nepostradatelná. V České republice podobné porosty dlouhodobě mizí a s nimi i řada ohrožených druhů,“ doplnil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.
Kromě zubrů na písečných dunách v Kraansvalku na předměstí Haarlemu se odborníci seznámili také s programem zpětného šlechtění pratura, původního divokého skotu Evropy, na chovné stanici v Keentu. V Národním parku Veluwezoom pak viděli použití odolných poníků v péči o vřesoviště a jiné bezlesé biotopy, ale také otevřené lesy.
S využitím původních druhů velkých kopytníků pro výrazně levnější údržbu krajiny počítá projekt, na němž společnost Česká krajina spolupracuje právě s experty z Akademie věd a Jihočeské univerzity. V jeho rámci může využít zkušenosti z Nizozemí, které velké kopytníky ke spásání bezlesých lokalit využívá řadu let. „I díky zkušenostem, které za tři dekády kolegové z Nizozemí získali, se poznatky v této oblasti posunuly dále. Máme tedy výhodu, že můžeme tyto zkušenosti hned od počátku využít v České republice a vyvarovat se zbytečných omylů,“ uzavřel Miloslav Jirků.
Mimo jiné na základě zkušeností z Holandska, ale také z Německa, Španělska, Velké Británie a dalších zemí, byla pro český projekt vybrána nejvhodnější plemena zvířat. Vedle nížinné linie zubra evropského je to Exmoorský pony, který je podle nejnovějších výzkumů nejautentičtějším žijícím potomkem evropského divokého koně, a zpětně šlechtěný pratur.
Jak zubři, tak Exmoorští poníci jsou v dostatečném množství k dispozici již nyní. Jde navíc o zcela divoká zvířata nevyžadující lidskou péči, což péči o krajinu s jejich pomocí dále zlevňuje. Program zpětného křížení pratura je naproti tomu teprve ve své polovině a finální výsledek, tedy vzhledově a ekologicky ustálené nové plemeno skotu věrně odpovídající svému divokému předku, se očekává kolem roku 2025.