Česko by mělo následovat slovenského příkladu
Česká republika začíná zaostávat v ochraně přírody nejen za vyspělými zeměmi západní Evropy a Severní Ameriky, ale záda jí ukázal také náš východní soused – Slovensko. Slovenský ministr životního prostředí József Nagy představil v minulých dnech plán, podle kterého by měly mít tamní národní parky do roku 2020 minimálně 50 procent svého území v bezzásahovém režimu. Ambicí Slovenska pak je, aby do roku 2030 byla bezzásahová území na 75 procentech území národních parků. V té době by mělo mít Slovensko ponecháno přirozenému vývoji na pět procent svého území.
Tuzemské národní parky rovněž směřují k bezzásahovému režimu, ovšem zemi chybí podobně jasná a ambiciózní deklarace politické vůle chránit přírodu tak, jak je to obvyklé ve vyspělých zemích. „Namísto toho působí mnozí čeští politici jako advokáti dřevařů a velkých developerských projektů, které mohou unikátní přírodní celky poškodit nebo zničit,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
V České republice v současnosti nedosahují bezzásahová území ani jednoho procenta rozlohy země. Podle údajů ministerstva životního prostředí z roku 2010 bylo v bezzásahovém 19 procent území Národního parku Šumava, 12 procent Krkonošského národního parku, na 3,6 procenta Národního parku České Švýcarsko a 42 procent Národního parku Podyjí. Letošním povolením kácet v prvních zónách na Šumavě se však fakticky rozloha bezzásahových území opět zmenšila. Česko tak postupuje přesně opačným směrem, než vyspělé země.
V Česku zatím u části politiků přetrvává přístup z éry socialismu, který pohlíží na národní parky optikou hospodářských lesů. Bezzásahová území jsou přitom jedinou možností, jak mohou být pro veřejnost zachovány nejcennější části přírody, kde mohou návštěvníci sledovat přirozený průběh přírodních procesů. Zachovat některá území bez hospodářského využívání je rovněž důležité v souvislosti s postupujícími změnami klimatu.
„Příklad Slovenska ukázal, že i země střední a východní Evropy mohou v ochraně přírody postupovat způsobem, který známe z vyspělých zemí. Kroky našeho východního souseda by se v tomto případě mohlo inspirovat i české ministerstvo životního prostředí,“ uzavřel Dalibor Dostál.
