Do rezervace u Nýřan dnes večer přijel býk zpětně šlechtěného pratura z Nizozemí. Založil nový chov
Býka zpětně šlechtěného pratura vypustili dnes večer před dvaadvacátou hodinou ochránci přírody v pastevní rezervaci velkých kopytníků v Nýřanech u Plzně. Dvouleté zvíře přijelo z Nizozemí, v lokalitě zvané Janovský mokřad bude jeho úkolem založit novou chovnou linii.
„Nově zakládaným rezervacím velkých kopytníků poskytujeme naše nejlepší přírůstky. Jde proto o výrazně kvalitnější zvířata, než která v roce 2015 vytvořila základní chovnou skupinu v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Je velmi důležité, aby se geny zvířat z nově zakládaných rezervací dál podílely na celkovém chovu zpětně šlechtěných praturů v rámci Evropy. Z toho důvodu bylo potřebné vytvořit v Nýřanech chovnou skupinu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Rezervaci v Nýřanech vytvořil na konci roku 2021 Plzeňský kraj. Ochranářská společnost Česká krajina tam nejdříve poskytla menší skupinu divokých koní a o několik týdnů později, na začátku roku 2022, také tři samice zpětně šlechtěných praturů. „Dnešním příjezdem býka z Nizozemí vznikla v Česku čtvrtá chovná linie zpětně šlechtěných praturů. Dvě jsou v milovické rezervaci, třetí v expozici Živá voda v Modré u Uherského Hradiště a čtvrtá nově v Nýřanech,“ vypočítal Dalibor Dostál a doplnil: „Plzeňském kraji bych chtěl velmi poděkovat za spolupráci a flexibilní řešení všech nezbytných kroků souvisejících s transportem.“
Spolu s býkem přijela také pratuří jalovička. Ta není nezbytná přímo pro samotný chov, ale byla podstatná pro dobrý průběh transportu. Pratuři jako zvířata žijící ve skupině těžce snášejí izolaci od stáda. Společná cesta s jalovičkou, i když byla zvířata umístěna v oddělených sekcích, tak u býka výrazně snížila stres během dlouhé cesty. Zvířata do České republiky odeslala nizozemská nadace Taurus Foundation, která zahájila přípravy na zpětné šlechtění praturů v roce 2008 v rámci Projektu Tauros. Nákup a transport nových přírůstků pro rezervaci u Nýřan financovala společnost Česká krajina.
Pastva velkých kopytníků výrazně pomáhá s obnovou biologicky cenných částí krajiny. Například v milovické rezervaci vzrostly počty vzácných modrásků hořcových Rebelových o 1700 procent a počty mladých hořců křížatých o 5553 procent. Ochranářská společnost v minulých dnech spustila petici vodaprozubry.cz bojující za urychlené zajištění stabilního zdroje vody pro světoznámou rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Dosud ji podepsalo přes čtrnáct tisíc lidí.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Foto: Dalibor Dostál
