Do milovické rezervace velkých kopytníků se vrátil jeden z nejvzácnějších českých brouků. Vysadili ho tam vědci

2022 - 08 - 25
Do milovické rezervace velkých kopytníků se vrátil jeden z nejvzácnějších českých brouků. Vysadili ho tam vědci

Jednoho z nejvzácnějších českých brouků vysadili vědci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kriticky ohrožený chrobák pečlivý je přitom v Čechách považován za vyhynulého, poslední známý záznam tohoto druhu pochází z roku 2005 z Rané v Českém středohoří. Na Moravě se vyskytuje na několika posledních lokalitách v okolí Mikulova.

„Chrobák pečlivý je koprofágní brouk, larvy i dospělí jedinci se tedy živí trusem. Na území České republiky se proto historicky vyskytoval na pastvinách a v oborách teplých nížin, ale i ve vojenských prostorech“ vysvětlila Lucie Ambrožová z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky. Mezi místa s hojnějším výskytem tohoto druhu chrobáka patří například obory Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova, ale i pastviny v okolí. Historicky se na území České republiky vyskytoval nejenom na jižní Moravě, ale také v Polabí až k Praze, v Českém středohoří i v západních Čechách.

V roce 2018 získal Entomologický ústav povolení k laboratornímu chovu chrobáka pečlivého pro základní výzkum. Druh se podařilo úspěšně rozmnožit a jedince nevyužité pro výzkum vědci vysadili v milovické rezervaci. „Podmínkami pro výběr vhodné lokality byl historický výskyt druhu, dostatečná rozloha vhodného biotopu, pastva s dlouhodobou perspektivou a přítomnost větších stád býložravců bez použití veterinární chemie. Tyto podmínky splňuje právě pastevní rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

V dubnu roku 2020 vědci v rezervaci ve dvou vlnách vypustili celkem 150 jedinců chrobáka pečlivého, 89 samic a 61 samců na ploše zhruba 2,3 hektarů. Jak brouky, tak jejich nory objevili vědci loni i letos. „Nalezení brouci nenesli znaky opotřebování, takže se domníváme, že jde o jedince z nové generace, narozené již v rezervaci. Neměli například opotřebovaný čelní štítek, výběžky na předních nohou, či otupené rohy u samců,“ doplnila Lucie Ambrožová.

Přesto ještě zdaleka není jisté, zda se vzácní brouci v lokalitě uchytí natrvalo. Extrémní počasí posledních let vytváří pro malou skupinu kolonistů extrémní podmínky. „Podle zkušeností z Nového Zélandu může trvat pět i více let, než budeme schopni posoudit, zda se nová populace rozrostla natolik, aby byla životaschopná“ zdůraznila Lucie Ambrožová.

Právě návrat živočišných a rostlinných druhů, které na území bývalého vojenského prostoru před lety vyhynuly, je jednou z klíčových součástí projektu pastvy velkých kopytníků. „Velcí kopytníci obnovují v krajině pestrou mozaiku, kterou potřebuje řada ohrožených organizmů. Navíc nejde o jednorázový zásah, ale pozitivní změny mají dlouhodobý charakter,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Pro návrat vzácných chrobáků je důležité především to, že se na pastvině nepoužívá chemie, která je v současnosti běžná na pastvinách hospodářských zvířat. „Domácí zvířata se bohužel většinou neobejdou bez antiparazitik, z nichž některá jsou pro chrobáky a další organizmy jedovatá. Divocí kopytníci v rezervacích tato veterinární léčiva nepotřebují. Je tomu tak nejen díky velké rozloze pastvin či dobré imunitě, ale i fyzické kondici zvířat, která žijí v přirozených podmínkách. Naprosto zásadní roli hrají právě koprofágní, tedy trusem se živící chrobáci. S výkaly totiž z pastvin odstraňují také infekční stadia parazitů. Jde o přirozenou prevenci parazitóz prověřenou miliony let evoluce,“ uzavřel Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Foto: Lucie Ambrožová

Česká krajina

Šultysova 170 • 284 01 Kutná Hora • Česká republika

Máte nějaké otázky? Napište nám: info@ceska-krajina.cz

Napište si o náš newsletter

Registrace je zdarma a můžete ji kdykoliv zrušit. Budeme Vám zasílat novinky a informace o aktualizaci našich stránek. Pro zrušení registrace stačí znovu vyplnit Vaší emailovou adresu.
© Copyright 2009 - 2022 Česká krajina • Všechna práva vyhrazena.