Expertní skupina se zabývala záchranou ohrožených losů v České republice
Záchrana ohrožené populace losa evropského v České republice byla hlavním tématem dnešního setkání expertů z akademické a univerzitní sféry, které se uskutečnilo na půdě Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Kromě hostitelské instituce se schůzky zúčastnili také odborníci z Katedry zoologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, společnosti Česká krajina a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.
Odborníci se dohodli na hlavních oblastech aktualizace Záchranného programu losa evropského, který vědci z Jihočeské univerzity zpracovali v roce 2010. Českou populaci losů, která je součástí nejjižnější populace tohoto kopytníka v Evropě, ohrožuje především pytláctví, úbytek vhodných biotopů, střety na silnicích a železnicích, ale také legální odstřel v Dolním Rakousku. Od 80. let minulého století početnost populace losů v České republice dramaticky klesá. Pokud by vývoj pokračovat stejným tempem, tento chráněný druh by v Česku v příštích letech mohl vyhynout.
V minulých letech již na území České republiky tři menší populace losů zanikly, v dalších dvou je počet zvířat nižší než v osmdesátých letech. „Například na Jindřichohradecku se populace losů za posledních třicet let zmenšila o polovinu až o dvě třetiny,“ upozorňuje ,“ zooložka Pavlína Wiedenová z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která je spoluautorkou Záchranného programu losa evropského (Alces alces) v České republice.
Znepokojivé jsou také výsledky genetického výzkumu tuzemské populace losů. „Ze zjištěných výsledků je patrná vysoká příbuznost české losí populace,“ uvedl Martin Ernst z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který je hlavním řešitelem posledního rozsáhlého výzkumného projektu zaměřeného na populaci losů v České republice.
Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem vyhynutí místní populace byl především lov, ale i další změny způsobené člověkem: změny vegetace, klimatu a zvýšené fragmentaci prostředí. Od druhé poloviny 20. století se k nám losi začínají postupně šířit z polské populace. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Losi pak přicházeli na české území ve třech migračních fázích, první v letech 1957 až 1966, druhé na konci 60. a začátku 70. let a třetí v polovině let 80. Let.
Na počátku 80. let byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další silná populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže až po hranice s Rakouskem. Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku. Růst populace losů se však zastavil a losi začali ubývat. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích klesají.
