Česká krajina

Po šesti týdnech od svého příjezdu proměnili divocí koně dvouhektarovou aklimatizační ohradu v Milovicích k nepoznání. „Spásli zde v podstatě veškerou třtinu křovištní, agresivní druh traviny, která z místní stepi postupně vytlačuje většinu kvetoucích bylin,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Právě spásání agresivní vegetace, se kterou si neporadí žádná domácí zvířata ani většina druhů volně žijících zvířat, je hlavním úkolem divokých koní v Milovicích. „Jsme rádi, že zde dělají přesně to, co …

První dny v novém prostředí, více než 1200 kilometrů od svého původního domova v anglickém Exmooru, má za sebou skupina čtrnácti divokých koní. Klisny si zvykají na středoevropské podmínky v aklimatizační ohradě ve středočeských Milovicích. „Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže a využívají celý prostor ohrady, nikoli jen prostřední, relativně izolovanou část. Naučili se pít z napáječky, i když nepohrdnou ani vodou z všudypřítomných kaluží, občas zavítají i do …

Čtrnáct divokých koní z Velké Británie dnes poprvé vstoupilo na půdu České republiky. Jejich novým domovem se stala aklimatizační ohrada v Milovicích na Nymbursku. Pro zvířata tak skončila více než dvacetihodinová cesta z anglického Exmooru, lodí přes kanál La Manche a ve speciálním nákladním voze přes Francii a Německo.

„Koně byli po dlouhé cestě samozřejmě velmi unavení, ale věříme, že v novém působišti rychle naberou síly. Snažili jsme se jim zde vytvořit nejlepší možné podmínky,“ …

Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijede ve středu po poledni do České republiky. Jejich novým domovem se stane nestátní rezervace ve středočeských Milovicích. Zvířata, která patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem.

Divoce žijící koně však přežili v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším …

Kapitoly v učebnicích zoologie věnované divokým koním, které byly vydávány v posledních osmi desetiletích, z velké části neplatí. Evropští divocí koně totiž vypadali jinak, než se vědci od třicátých let minulého století domnívali. Vyplývá to ze studie Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na jejímž vzniku se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Studie v …