Na dnešní konferenci věnované dvoustému výročí zámku Kačina se představili velcí kopytníci
Přínosy pastvy velkých kopytníků byly tématem jednoho z příspěvků dnešní konference „Historické, kulturní a přírodní hodnoty zámeckých parků“ pořádané na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory při příležitosti 200. výročí prvního pobytu hraběcího rodu Chotků na tomto šlechtickém sídle.
Hlavním tématem konference byla zásadní obnova zámeckého parku na Kačině, která oživila řadu klíčových prvků původního krajinářského řešení. „Konference byla velmi inspirativní a motivační. A to především ve dvou ohledech. První ukázal, že při dechberoucí proměně zámeckého parku museli jít její autoři často na hranu zákona, a podle svých slov možná někdy i lehce za ní, aby vytvořili něco úžasného pro další generace. Čelili mnoha útokům a napadání, ale vydrželi, nenechali se zastrašit a odradit, a jen díky tomu vzniklo něco skutečně hodnotného, smysluplného a krásného,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, který v rámci konference přednášel o velkých kopytnících.
„Druhou zásadní podmínkou úspěchu obnovy zámeckého parku bylo, že autoři projektu přesvědčili o správnosti své cesty další instituce, odborníky i státní podniky. A všichni společně pak s velkou dávkou odvahy prosazovali řešení, které bylo ve své době často vnímáno a prezentováno jako kontroverzní, a kvůli kácení množství zeleně dokonce i jako destruktivní. Současný výsledek ukazuje, že překonat tyto těžkosti stálo za to,“ doplnil Dalibor Dostál.
Podobný přístup podle něj zatím chybí v případě milovické rezervace velkých kopytníků. I když má projekt obrovskou podporu veřejnosti, odborníků i velké části úřadů, nevstřícnost několika málo úředníků od počátku projektu zbytečně zhoršuje jeho výsledky i ekonomickou udržitelnost. „I přesto dokázala rezervace velkých kopytníků zvýšit populace vzácných motýlů i rostlin, konkrétně počty modrásků hořcových Rebelových o 1700 procent a počty mladých hořců křížatých o 5553 procent,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost v minulých dnech spustila petici vodaprozubry.cz bojující za urychlené zajištění stabilního zdroje vody pro světoznámou rezervaci velkých kopytníků.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
