Sčítání hořců u Milovic přineslo ohromující výsledky. Vědci jich napočítali 226 a ještě nejsou v polovině

2016 - 11 - 10
Sčítání hořců u Milovic přineslo ohromující výsledky. Vědci jich napočítali 226 a ještě nejsou v polovině

Díky divokým koním a praturům se daří zachraňovat silně ohrožené hořce křížaté. Rostlina, která je typická modrými květy a listy vytvářejícími při pohledu shora tvar kříže, v předchozích letech ze stepi u okraje Milovic téměř vymizela. Poté, co loni v lednu vznikla v těchto místech rezervace s velkými kopytníky, začaly se hořce vracet.

„Odhodlali jsme se k patrně nejrozsáhlejšímu mapování hořců v české historii. Výsledky nám vyrazily dech. Zatím jsme zmapovali necelou polovinu pastviny u Milovic. Ačkoliv dosud nejsou zmapovány části pastviny, kde je hořců podle loňských údajů nejvíce, napočítali jsme celkem 226 kvetoucích trsů, z nichž byla více než polovina okladena vajíčky vzácného modráska hořcového Rebelova,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Modrásek hořcový Rebelův je přitom vymírající, kriticky ohrožený druh motýla, který v rámci České republiky přežívá na několika posledních lokalitách.

Vědci oba vzácné organismy monitorovali velmi podrobně. „U všech trsů či skupin hořců jsme zaznamenali GPS souřadnice, počet a výšku rostlin, případný okus zvířaty a okladenost vajíčky modráska hořcového Rebelova. Vzácného motýla jsme mapovali dohromady s hořcem, protože jeho mladé housenky se vyvíjejí jenom a pouze právě na hořci křížatém. Všechna data budou po zpracování předána do Nálezové databáze ochrany přírody, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky,“ doplnil Miloslav Jirků.

Podle jeho slov lze očekávat, že mapování zbývající plochy, které proběhne následující rok, přinese srovnatelné počty. Podrobný monitoring se pak bude opakovat za pět let. „V rámci mapování jsme zjistili, že hořců je na pastvině výrazně více, než předpokládali největší optimisté mezi námi. Na řadě míst jsme navíc zaznamenali přítomnost mladých rostlinek. Je zjevné, že hořec se díky odstranění husté vysoké trávy opět úspěšně rozmnožuje, což je dobrá zpráva nejen pro něj, ale také modráska,“ konstatuje Miloslav Jirků.

Zanedbané plochy zarostlé agresivní třtinou křovištní a náletovými dřevinami se tak již rok a tři čtvrtě po příjezdu divokých koní z anglického Exmooru změnily na biologicky velmi cennou lokalitou celorepublikového významu. „Území na okraji Milovic se stává jedním ze tří nejvýznamnějších útočišť obou ohrožených druhů v rámci celé Evropsky významné lokality Milovice-Mladá,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků. V jiných částech bývalého vojenského prostoru není situace hořců křížatých zdaleka tak radostná. Zejména v místech, kde se intenzivně pásla domácí zvířata, prokazatelně došlo k výraznému úbytku až vymizení této silně ohrožené rostliny.

Bývalý vojenský prostor začal po odchodu armády zarůstat agresivními travinami a náletovými dřevinami. Návrat velkých kopytníků pomohl tento trend zastavit a v degradovaném území začal vytvářet jemnou mozaiku různých stanovišť. „Potvrdilo se, že přírodě stačí dát šanci a začne se překvapivě rychle obnovovat. Jsme rádi, že se to povedlo díky návratu velkých kopytníků, kteří měli po statisíce let výrazný vliv na fungování řady přírodních procesů. Ty byly narušeny poté, co člověk v krajině divoké koně, zubry a pratury vyhubil,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Hořce, které biologové zmapovali na pastvině divokých koní, prokázaly mimořádnou životaschopnost. „Většina nalezených hořců jsou dospělé kvetoucí rostliny. A protože hořec křížatý kvete až ve věku několika let, jde zjevně o staré rostliny, které díky své houževnatosti přežily v nevyhovujících podmínkách řadu let,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Pokud totiž lokalita zaroste hustými vysokostébelnými trávníky, jako se to stalo v Milovicích, hořce rychle mizí. Některé dospělé rostliny mají štěstí a přeci jen si vybojují alespoň trochu slunečního světla, takže přežívají na hranici svých možností, ale nekvetou, nerozmnožují se a je tak jen otázka času, než zmizí docela. Modrásek přitom vyhyne mnohem dříve než jeho živná rostlina, protože jeho mladé housenky se mohou vyvíjet pouze v květech. „Velcí kopytníci naštěstí přišli do Milovic za pět minut dvanáct a vysvobodili přežívající hořce z příkrovu vysokých trav, takže mohly po letech nejen vykvést a vysemenit se, ale také hostit larvy modrásků. Příběh milovických hořců a modrásků dává naději, že i jiné citlivé druhy se mohou díky pastvě opět vrátit,“ dodává Miloslav Jirků.

Vědci rovněž při mapování zjistili, že letos bylo na jednotlivých hořcích nakladeno výrazně méně vajíček modrásků, než loni. Nejde však o známku zhoršení situace. Naopak. Za dobrých podmínek totiž kladou samičky modrásků na jednotlivé hořce jen několik málo vajíček. Důvod je prostý. Jeden květ uživí pouze jednu housenku a pouze květy bez housenek produkují semena, která jsou příslibem nové generace hostitelské rostliny.

„Okladení velkým množstvím vajíček, které bylo v Milovicích pozorováno loni, naznačuje, že zoufalé samičky neměly na výběr a kladly na to málo kvetoucích hořců, které byly k dispozici. Z hlediska hořce i modráska jde o velké plýtvání a cestu do záhuby, protože mnoho vajíček přijde nazmar a hořce budou mít méně semen. Letos hořců patrně vykvetlo mnohem více a díky tomu se zdá, že se vývoj populace hořce i modráska ubírá dobrým směrem,“ uzavírá Jiří Beneš z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Foto: Michal Köpping

Česká krajina

Šultysova 170 • 284 01 Kutná Hora • Česká republika

Máte nějaké otázky? Napište nám: info@ceska-krajina.cz

Napište si o náš newsletter

Registrace je zdarma a můžete ji kdykoliv zrušit. Budeme Vám zasílat novinky a informace o aktualizaci našich stránek. Pro zrušení registrace stačí znovu vyplnit Vaší emailovou adresu.

© Copyright 2010 Česká krajina • Všechna práva vyhrazena.